S vršící se hromádkou let jsou naše přání a tužby prostší a o to někdy nedostupnější. A tolik dojemné. 
Na dohled magické stovky má svá přáníčka i nositelka nádherného jména… paní
ANASTÁZIE . Občanský průkaz nese rok narození 1929.
A konec je, bohužel, již jen v řádu snad dnů, snad týdnů.
„Prosím, chtěla bych se vrátit na chvíli domů… tam, kde jsou kořeny mého rodu, kde jsem prožila dětství, a pohledět naposledy na hroby rodičů…“
Podařilo se nám splnit i toto přání. Slzy štěstí na tolik popsané tváři jsou nám odměnou.
Paní Anastázie, jsme rádi, že jsme vás směli poznat.
